 | |
- Významný
představitel české hudební emigrace 18. století, Josef Mysliveček,
se narodil 9. března 1737 v Praze. Navštěvoval školu u dominikánů,
potom jezuitské gymnázium a nakonec se vyučil mlynářskému řemeslu
jako jeho otec (mistrem cechu mlynářského se stal v roce 1761).
Zároveň se Mysliveček věnoval soukromému studiu hudby u F. Habermanna
a u J. Seegera. První Myslivečkovy kompozice - sinfonie pro
hraběte Valdštejna - vznikly kolem roku 1760. V listopadu 1763
odcestoval Josef Mysliveček do Itálie za účelem dalšího studia
hudby. Po Benátkách a Parmě, kde byla provedena jeho první opera
Médea (1764), se odebral do Neapole. Zde ho rázem proslavila
opera Bellerofonte (1767), po níž následovalo dalších nejméně
dvanáct velmi úspěšných operních děl, uvedených na všech italských
a mnoha evropských operních scénách. Psal i oratoria (Tobiáš,
Abrahám a Izák, Smrt Ježíšova), kantáty, sinfonie (4 Sinfonie
a quattro, 6 Sinfonií concertanti známých dnes spíše jako kvintety),
sonaty, smyčcová tria a kvartety. Myslivečkovo neobyčejné melodické
nadání, stylově předjímající Mozarta, spolu s vyspělou kompoziční
technikou ho řadily po bok nejvýznamnějších skladatelských osobností
své doby. Jeho poslední opery z let 1779-1780 byly psány pro
Řím a Milán, avšak obě propadly při premiéře. Tyto i další neúspěchy
Myslivečka fyzicky a duševně zlomily. Jeho poměrně rozmařilý
a neurovnaný způsob života přispěl k tomu, že upadl do dluhů,
těžké choroby a totální bídy. Zemřel zcela opuštěn a zapomenut
v Římě 4. února 1781 ve věku 43 let.
- V
Myslivečkově díle se spojila síla české hudebnosti s italskými
vlivy v osobitý styl, který v mnohém připravil cestu vídeňskému
klasicismu. Jeho komorní hudba stále žije na koncertních pódiích,
nevyjímaje skladby pro dechové nástroje, prokazující vysokou
kompoziční úroveň. V roce 1973 vyšly v prvém vydání tři oktety
pro dechové nástroje, v roce 2003 koncert pro 2 klarinety, 2
lesní rohy a orchestr.
|
